Potravinářský pavilon FAPPZ ČZU

Technologie výroby piva

řemeslné produkty

co umíme

Naše výrobky

Demonstrační pivovar

Základní informace

O pivovaru

Demonstrační pivovar bude sloužit jako školní provoz, ve kterém bude možné předvést technologii maloobjemového pivovarnictví. Provoz demonstračního pivovaru bude provozován společně s provozem sladovny. Další návaznost je pak na mlýnici, kde se bude využívat skladovacích prostor a společných zařízení.

Náš pivovar

Jak to děláme?

Pivovarský proces

Maloobjemový provoz pivovaru umožní studentům projít všemi fázemi produkce piva – od šrotování zrn, vystírání (míchání sladu s vodou), dále rmutování, scezování, vaření a kvasení piva přes dozrávání a filtraci až po finální stáčení piva.

Provoz sladovny bude obsahovat máčení ječmene, klíčení ječmene a hvozdění sladu. Dále pak bude vybaven laboratorním zařízením k sledování procesu zrání sladu. Tento provoz bude představovat kompletní demonstraci výroby v oblasti přípravy sladu.

průřez budovou

prozkoumejte

naše technologie

Chcete vědět, jak se vyrábí sýry, peče chleba nebo vaří pivo? Podívejte se přímo do srdce Potravinářského pavilonu a seznamte se s výrobou potravinových produktů v reálné výrobě. Produkujeme maso, mléko, pečeme chleba a další pečivo, lisujeme oleje i ovocné šťávy, vaříme pivo i marmeládu!

Pěstování chmele je v České republice rozděleno do tří oblastí - žatecká a úštěcká, na Moravě oblast tršická. Největší plochu zaujímá stále tradiční žatecký poloraný červeňák. Od roku 1987 se pěstují také nové hybridní odrůdy českého původu. Nejrozšířenější je chmel reprezentovaný odrůdou žateckého poloraného červeňáku. Optimální složení hořkých a aromatických látek této odrůdy dává pivu specifickou příjemnou hořkost.

Chmel

Jako volně rostoucí rostlina se chmel vyskytoval již ve starověku, tehdy byl používán jako léčivka. První, kdo využili chmel ke kořenění a konzervování ječného piva, byli východní Slované. V hojnější míře pak chmel pěstovali v 8. století němečtí šlechtici. Největší rozmach však zažila tato ikonická rostlina za dob Karla IV., který pěstování chmele hojně podporoval a jeho význam si natolik cenil, že pod hrozbou trestu smrti zakazoval jeho vývoz.

Vstupní surovinou je zrní ječmene, ze kterého se po naklíčení vyrábí slad. Po uvaření sladu a scezení mladiny zůstane jako odpad mláto, které vyžaduje rychlé zpracování. Pro své pokusy vědci v oboru potravinářství odebírali mláto z benešovského pivovaru Ferdinand. Výsledkem jejich experimentování s tímto materiálem bylo velké množství vzorků lupínků, sušenek, tyčinek, karbanátků, fritovaných nudliček s různými příchutěmi.

Mláto

Mláto - odpad s velkým množstvím vitamínů! Výroba piva produkuje každoročně přes milion tun mláta, cenného odpadního materiálu. Přitom mláto obsahuje zinek, měď, selen, hořčík a je bohaté na bílkoviny, včetně esenciálních aminokyselin.

Pivo bude vyráběno z chmele pěstovaného v univerzitních zahradách. Proces výroby piva projde následujícím postupem. Principem jeho výroby je rozštěpení složitých cukrů (škrobu) obsažených v obilných zrnech na jednoduché zkvasitelné cukry a následné zkvašení těchto jednoduchých cukrů pomocí kultury mikroorganismů (tzv. pivovarských kvasinek).

Pivo

Nejstarší pivovar na světě objevili archeologové v Egyptě, z dochovaných pramenů egyptologové soudí, že se pivo pilo při práci, při slavnostech i při náboženských obřadech. Pivo dostávali ve džbáncích jako denní příděl vysoce i nízce postavení muži i dvorní dámy. Egypťané do něj přidávali datlovou šťávu a med. Starověcí Sumerové znali piva silná i slabá, filtrovaná i nefiltrovaná, osm druhů jich vařili z pšenice a tři znali míchaná.

Petr Kadlec

Fakulta na sociálních sítích