Zapomeňte na amarouny. Potrava naší budoucnosti má šest nohou a tykadla.
Nalezení šetrných a trvale udržitelných zdrojů bílkovin patří zcela jistě mezi nejaktuálnější témata začátku 21. století. Hlavními důvody jsou rostoucí populace a stále se zvyšující požadavky na živočišnou produkci, které jsou z dlouhodobého hlediska nesplnitelné. Za jednu z nadějných alternativ je v současnosti považován také hmyz. Hmyz je známý jako zdroj kvalitních bílkovin a proto je více či méně významnou součástí jídelníčku obyvatel ve více než 100 státech světa. Jeho nutriční hodnota ovšem není stále stejná, ale závisí na mnoha faktorech včetně druhu, složení potravy či pohlaví konkrétního jedince. Znalost faktorů, které nutriční složení hmyzu ovlivňují, je tedy jedním z klíčových předpokladů pro úspěšnou optimalizaci technologie chovu hmyzu za účelem následného zpracování pro potravinářský či krmivářský průmysl.
Tým odborníků z naší fakulty ve své práci popsal vliv vývojové fáze hmyzu na kvantitu a kvalitu obsažených základních živin. Modelovými druhy pro tento pokus byli švábi Blaberus craniifer a červi potemníka brazilského (Zophobas morio). Mezi larvami potemníka sklizenými ve věku 60, 90 a 120 dní nebyl nalezen významný rozdíl v obsahu základních živin ani kvalitě bílkovin (vyjádřené indexy esenciálních aminokyselin). Naopak u švábů B. craniifer obsahovali dospělí jedinci významně větší množství bílkovin a méně tuku než nymfy stejného druhu. Na základě výpočtů indexů aterogenicity (rizikové ukládání tukových látek) a trombogenecity (schopnost způsobit vznik trombózy) bylo zjištěno, že kvalita tuku se u švábů s věkem zvyšovala, zatímco u moučných červů se naopak snižovala.
Výsledky této práce tak potvrdily, že aktuální fáze vývoje hmyzu výrazně ovlivňuje jeho nutriční hodnotu, přičemž rozdíly mezi jednotlivými larválními stádii nejsou tak velké jako rozdíly mezi juvenilním a dospělým hmyzem. Získané poznatky jsou cenné nejen pro vědeckou komunitu zabývající se nutriční jakostí potravin, ale i pro chovatele jedlého hmyzu. Ti mohou načasováním doby sklizně hmyzu v určitém vývojovém stádiu produkovat jedlý hmyz požadovaných nutričních parametrů dle přání zpracovatele či spotřebitele.
Původní práce:
KULMA, Martin, Lenka KOUŘIMSKÁ, Dana HOMOLKOVÁ, Matěj BOŽIK, Vladimír PLACHÝ a Vladimír VRABEC. Effect of developmental stage on the nutritional value of edible insects. A case study with Blaberus craniifer and Zophobas morio. Journal of Food Composition and Analysis [online]. 2020, 92 [cit. 2020-11-19]. ISSN 08891575. Dostupné z: doi:10.1016/j.jfca.2020.103570
